Vykoupení Johnnyho Cashe

pátek 2. duben 2010 08:37

Letošní rok je pro české příznivce legendárního amerického zpěváka Johnnyho Cashe (1932–2003) rokem hned dvojí radosti: v minulých týdnech vyšlo jednak album Pavla Bobka „Víc nehledám...: Pocta písním, které zpíval Johnny Cash“, jednak poslední album samotného Cashe, nazvané „American VI: Ain’t No Grave“. Toto album obsahuje písně nahrané Johnnym těsně před jeho smrtí a vyjadřující jeho neotřesitelnou víru ve zmrtvýchvstání. O letošních Velikonocích tedy mé myšlenky zalétají i k Johnnymu Cashovi. S dnešním dnem – Velkým pátkem – mám spojenu především jeho starší píseň „Redemption“. O své víře v Krista, jehož smrt na kříži nám přinesla spásu, v ní zpívá muž, který sám nad sebou vynesl rozsudek smrti, aby pak zcela nečekaně prožil zkušenost záchrany. Tento příběh bych zde nyní rád vyprávěl.

Johnny Cash (vlastním jménem J. R. Cash a později John R. Cash) měl své kořeny na zbožném americkém Jihu. Narodil se roku 1932 v Kingslandu ve státě Arkansas v rodině farmáře. Jeho dědeček byl baptistickým kazatelem.

Do baptistické církve nejsou děti přijímány hned po narození, ale až poté, co jsou schopny samy se rozhodnout pro Krista. Ve dvanácti letech Johnny věděl, že dosáhl věku duchovní a mravní zodpovědnosti. Učinil v chrámu své vyznání a přijal Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele. (1) Nedlouho poté začal svou víru vyjadřoval způsobem, který mu byl vlastní: prostřednictvím svých písní.

Roku 1954 mladý Cash nastoupil dráhu populárního zpěváka. Bylo to v době, kdy začínala éra „drog, sexu a rock’n’rollu“. Tomuto způsobu života se nakonec pod vlivem svých přátel ze světa pop music oddal i Johnny. Důsledky pro jeho život i pro jeho víru se brzy dostavily. Ve svých pamětech píše:

„/Koncem padesátých let/ začala moje anabáze s prášky. Rychle se staly všeničícím prostředkem, který mě vyčerpával přibližně celé další desetiletí. … V této době jsem si zničil rodinu a pilně jsem pracoval na tom, abych to samé udělal sám se sebou. (…) Bral jsem amfetaminy po hrstech, doslova. Barbituráty po hrstech také. Ne proto, abych spal, ale abych zastavil třesení po amfetaminech. Rušil jsem vystoupení a nahrávací frekvence a když už jsem byl schopen vystoupit, nemohl jsem zpívat, protože můj krk byl po pilulkách vyschlý. Váha se mi při mé výšce šesti stop a jeden a půl palce snížila na 155 liber. Žil jsem mezi přijímáním a propouštěním z vězení, nemocnic a mezi autohaváriemi. Byl jsem chodící obraz smrti a přesně tak jsem se i cítil. Vyškraboval jsem špinavé dno barelu svého života. Začátkem října 1967 jsem měl dost. Celé dny jsem nespal ani nejedl a nic mě už nečekalo. … Už jsem nechtěl žádné rozednění. Svůj život jsem vyplýtval. Dostal jsem se od Boha příliš daleko a všechny síly, které by dokázaly stabilizovat můj život, jsem viděl jako marné. Věděl jsem, co dělat. Zajedu do jeskyní Nickajack Cave u Tennessee River na sever od Chattanoogy, ať mě Bůh z tohoto světa sprovodí a vezme mě tam, kam takové lidi jako já dává.“ (2)

Americký countryový zpěvák Gary Allan později složil píseň „Nickajack Cave (Johnny Cash’s Redemption)“ (3), v jejíž první sloce o Johnnym zpívá: „Volal k Ježíši a řekl: ,Ježíši, myslím, že na mou záchranu už je příliš pozdě.’ Byl již opravdu jednou nohou v hrobě, když vstoupil do Nickajackských jeskyní.“

Johnny měl v úmyslu připojit se k jeskyňářům, kteří v Nickajack Cave v průběhu let přišli o život, protože v jeskyních ztratili cestu a už se nedostali ven. Několik hodin se protahoval spletitými jeskynními chodbami. Ve chvíli, kdy už byl velmi hluboko v podzemním labyrintu, došly v jeho svítilně baterie. Cash si lehl a v naprosté tmě čekal na smrt… Gary Allan o tom ve druhé sloce své písně zpívá: „Vše bylo v temnotě / Nebylo vůbec žádné světlo / Jen studený vlhký vzduch a černá špína / A pavouci na zdech / Lehl si tedy pod skalní převis / Stočil se tam do klubíčka a čekal na svůj soudný den…“

Právě v této chvíli však přišla Johnnyho možná nejsilnější životní zkušenost. Ve své autobiografii ji líčí takto:

„Ten úplný nedostatek světla byl příhodný, protože jsem v té chvíli byl od Boha tak daleko, jak jsem ještě nikdy předtím nebyl. Moje odloučení od Něj, nejhlubší a nejvíce zničující ze všech druhů samoty, které jsem za ta léta pociťoval, se zdálo být konečně naplněno.

Nebylo. Myslím, že jsem já opustil Jeho, ale On neopustil mě. Pocítil jsem, že ve mně vzniká něco silného, pocit naprostého klidu, jasnosti a střízlivosti. Nejprve jsem tomu nevěřil. Nedovedl jsem to pochopit. Jak, po tak dlouhé době, co jsem vzhůru a potom, jak zle jsem nakládal se svým tělem a bral tolik pilulek (tucty, spousty, stovky) je možné se cítit dobře? Ten pocit však trval dál a pak se mé myšlenky začaly obracet k Bohu. Nehovořil ke mně, to nikdy nedělal a já bych byl velice překvapen, kdyby to někdy udělal, ale bez výhrad věřím, že mi někdy vkládá do srdce pocity a možná že i myšlenky do hlavy. Tam v Nickajackské jeskyni jsem si uvědomil velice jasnou a jednoduchou věc. Nenesu břímě svého osudu. Nenesu břímě své vlastní smrti. Zemřu, až přijde čas, který stanoví Bůh, ne já. Nemodlil jsem se za to, aby udělal něco proti mému rozhodnutí tady v jeskyni najít smrt, ale to Boha nezastavilo, aby nezakročil.“ (4)

Třetí sloka písně Garyho Allana hovoří o tom, jak nad Johnnym zazářilo světlo a on mohl slyšet slova: „Johnny Cashi, vstaň, ještě jsem s tebou neskončil“… Čtvrtá sloka pak popisuje, jak se poté Cash plazil v jeskyních a usiloval o zdánlivě zcela nemožnou záchranu tak dlouho, dokud neucítil slabý závan větru a neuvědomil si, že je blízko východu… Píseň poté končí Johnnyho modlitbou „Pane, od této chvíle budu Tvým služebníkem“.

Po delším krutém boji se pak Cash zbavil závislosti na drogách. Ne však natrvalo. Roku 1983 utrpěl kuriózní úraz, když jej kopl a vážně zranil pštros, kterého choval na své farmě, a během léčby znovu upadl do závislosti na prášcích. O pět let později mu lékaři zjistili život ohrožující srdeční vadu. Podstoupil dvojnásobný bypass a uzdravil se, i když tentokrát odmítl užívat předepsané léky, aby zase neupadl do závislosti. (5) Později, už jako sedmdesátník, Johnny Cash řekl:

„Víte, že jsem měl své roky v divočině, léta prožitá s démony v zádech. To bylo v době, kdy drogy začínaly, a nyní jsou pryč. Ne, nejsem žádný exorcista. Netvrdím, že jsem schopen vymítat démony, a nevím, jakým způsobem odešli. Ale odešli a už se nevrátí. Víte, nakonec jsem musel přijmout, že Bůh usoudil, že zde bylo něco, co bylo hodné záchrany. A kdo jsem já, abych říkal ,mýlíš se‛? Musel jsem to přijmout a spolupracovat na tom, a to je to, co jsem udělal.“ (6)

Svědectvím o vlastní životní zkušenosti a díkuvzdáním Bohu se stalo především Cashovo nejvýznamnější album „American Recordings“ z roku 1994. Až do vydání tohoto alba „byl Johnny Cash považován za zpěváka a autora, který si schovává gospel pro zvláštní příležitosti (roku 1973 nahrál tematické dvojalbum ,Gospel Road’ o životě Krista) a živí se zpíváním o tvrdém životě a těžkých časech. Nyní poprvé obě tyto polohy výtečným způsobem spojil. Příběhy o zradě, osamění a divokém životě byly skvělým kontrastem k písním o odpuštění a naději. Žádná z písní není na albu jen do počtu. Zoufalství nad hříšnou přirozeností v písni Nicka Lowe ,The Beast in Me’ přechází v kajícný postoj Kristoffersonovy ,Why Me, Lord’, zklamané naděje písně ,Bird on a Wire’ od Leonarda Cohena došly naplnění v písni Toma Waitse ,Down There by the Train’. Klíčovou skladbou alba byla Cashova píseň ,Redemption’ (Vykoupení), kde Cash vyjádřil zcela beze studu biblickou řečí, že pravá duchovní svoboda má zdroj v ukřižovaném Kristu. … Cash jako legenda mohl mluvit zcela konkrétně o zdroji odpuštění, aniž by ztratil posluchačský zájem. Větší část prvních čtyř dekád života strávil hledáním spásy v těch nejdivočejších výstřelcích. Nyní, ve dvaašedesáti letech si mohl dovolit malé kázání. ,Tohle album je o hříchu a vykoupení,’ řekl na festivalu v Glastonsbury roku 1994. ,Díky Bohu za záchranu. Jinak bych tu dneska už nebyl.’“ (7)

Píseň „Redemption“ je křesťanským vyznáním víry v ukřižovaného Krista, z jehož probodených rukou, nohou a boku podle slov refrénu stékala krev a zavlažovala zemi. Cash se v ní ztotožňuje se slovy apoštola Pavla o Kristově krvi, která nám přinesla vykoupení a odpuštění hříchů. (8) Ve třetí sloce zcela osobně vyznává: „Z toho stromu (9) vzešla záplava světla / Která zahájila boj / Z toho stromu vzešla vinná réva / Jejímiž plody jsem se mohl občerstvit / Můj starý přítel Lucifer přišel / Aby mne udržel v okovech / Ale já už jsem prohlédl triky / Čísla 666.“ A v posledních dvou slokách uzavírá: „Z Jeho rukou / krev stékala dolů / Z Jeho boku stékala dolů / z nohou stékala dolů / a zavlažovala zemi / A tichý vnitřní hlas / Mi řekl, že mám svobodu si vybrat / Byl jsem naroubován na tu vinnou révu / A přimkl se k tomu stromu // A ta krev dala život / Větvím toho stromu / A ta krev byla výkupným / Které zajatcům přineslo svobodu / Tak jako mnozí jsem prošel ohněm a potopou / Přimknul jsem se k tomu stromu / A byl vykoupen krví.“


Poznámky:

1) Viz Cashovo vyprávění v bookletu jeho alba „Unchained“, American Recordings, 1996, s. 11.
2) Cash, Johnny; Carr, Patrick. „Johnny Cash: Vlastní životopis“. Cheb: Svět křídel, 2002, s. 7 a 111.
3) Píseň je z Allanova alba „Tough All Over“ z roku 2005.
4) Cash, Johnny; Carr, Patrick. „Johnny Cash: Vlastní životopis“. Cheb: Svět křídel, 2002, s. 111–112.
5) Viz heslo „Johnny Cash“ ve Wikipedii [online]. 2008. Dostupné z URL: <http://en.wikipedia.org/wiki/Johnny_Cash>.
6) Booklet Cashova alba „My Mother’s Hymn Book“, American Recordings, 2004, s. 14–15.
7) Turner, Steve. „Touha po nebi: Rock’n’roll a hledání spásy“. Praha: Návrat domů, 1997, s. 143–144.
8) Viz list Efezským 1:7 a list Koloským 1:14.
9) Kříž jako „strom života“.
Vít Machálek

Vít Machálek

Vít Machálek

Politika, morálka, náboženství, historie, kultura.

Svým vzděláním a profesí jsem religionista a historik, zabývající se církevními dějinami, vztahy mezi různými náboženstvími, psychologií náboženství, náboženskými motivy v populární hudbě aj. Jsem také autorem životopisu Emila Háchy (Prezident v zajetí, Praha: Regulus, 1998). Osobně se angažuji v mezináboženském dialogu jako jeho křesťanský účastník (viz www.mezinabozensky-dialog.wz.cz).

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora