Uprchlíci před Adolfem Putinem

středa 10. únor 2010 10:06

Když jsem ráno vytáhl ze schránky dnešní Lidovky a začetl se do nich, vrátil jsem se hned v duchu do dob „čečenských válek“ po roce 1994 a 1999, kdy Lidové noviny prostřednictvím Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové o ruských taženích na Kavkaze referovaly způsobem, před kterým nezbývalo než smeknout. Také za dnešní články „Senátor Štětina ukrývá Čečence, stát mu zamítl azyl“, „Banální příběh. Jenže jde o život“ a „Azyl před soudem“, jakož i za rozhovor se synem Rusy zavražděného čečenského prezidenta Aslana Maschadova „Můj otec nebyl žádný Usáma bin Ládin“ bych chtěl Lidovkám poděkovat.

Prezident Maschadov znamená pro Čečence asi tolik, kolik by pro Čechy znamenal prezident Beneš, kdyby byl v době německé okupace zavražděn při operaci Sicherheitsdienstu. Tento statečný muž, národní mučedník a odpůrce nejen ruského, ale i čečenského terorismu si zaslouží naši úctu. Senátorem Štětinou ukrývaný Timur Borchašvili byl Maschadovovým spolupracovníkem a spolubojovníkem, kterému samozřejmě hrozí stejný osud jako Maschadovovi. Naše úřady to bohužel nezajímá, takže jim Maschadov junior musel adresovat následující decentní výtku: „Evropa zapomíná, že Deklarace lidských práv platí pro všechny. To by občané evropských zemí měli na svých vládách požadovat – aby se k uprchlíkům chovaly tak, jak se to praví v dohodách. A ne aby se snažily podlézat Rusku.“

Ocenil jsem komentář Zbyňka Petráčka „Azyl před soudem“, který zacházení s čečenskými uprchlíky nepřímo srovnal s někdejším zacházením s uprchlíky před Hitlerem. Mnozí z těchto lidí tehdy v demokratických zemích azyl nenalezli a stali se oběťmi Hitlerova režimu. Také mnozí Čečenci dnes na Západě útočiště nenalézají a stávají se oběťmi režimů Vladimira Putina a jeho čečenského nohsleda Ramzana Kadyrova.

Putin je samozřejmě od Hitlera v mnohém nesmírně odlišný, jím rozpoutané genocidní tažení v Čečensku však nejen podle mého názoru srovnání se zločiny nacismu snese. Na stránkách Lidových novin se toto srovnání po roce 1999 objevilo v článku, doprovázeném fotografiemi z Lidic a z Rusy masakrovaného Grozného. Krom toho bych řekl, že ruskou tajnou službou zinscenované „čečenské“ teroristické útoky, které v roce 1999 posloužily jako záminka k tažení do Čečny a k nástupu Putina k moci, byly dokonce ještě odpornější než obdobná záminka zinscenovaná nacisty (požár říšského sněmu).

Uprchlíci před Putinem si každopádně zaslouží pomoc stejně, jako někdejší uprchlíci před Hitlerem. K těm druhým se první Československá republika zachovala způsobem, na který můžeme být dodnes hrdi. Na postoj dnešních českých úřadů k čečenským uprchlíkům naproti tomu nemůžeme být hrdi ani náhodou...
Vít Machálek

Vít Machálek

Vít Machálek

Politika, morálka, náboženství, historie, kultura.

Svým vzděláním a profesí jsem religionista a historik, zabývající se církevními dějinami, vztahy mezi různými náboženstvími, psychologií náboženství, náboženskými motivy v populární hudbě aj. Jsem také autorem životopisu Emila Háchy (Prezident v zajetí, Praha: Regulus, 1998). Osobně se angažuji v mezináboženském dialogu jako jeho křesťanský účastník (viz www.mezinabozensky-dialog.wz.cz).

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora