O Ježíšově ateismu a zbožnosti církevníků

středa 20. leden 2010 07:16

Podle psychologa Gordona Allporta je jedním z hlavních důvodů odklonu vzdělaných a inteligentních lidí od křesťanství zatíženost církví předsudky. Tentýž autor současně poznamenává, že předsudky nemají nic společného s křesťanským poselstvím. Jsou druhotným, nenáboženským balastem, kterým církve zatěžují lidé, kteří v nich spíše než víru hledají bezpečnou a nadřazenou skupinu, ke které by mohli patřit. (1) Teologové v této souvislosti upozorňují na to, že "jestliže se dnes mnozí ptají, která z církví je tou pravou, je třeba říci, že 'pravda není v žádné církvi, pokud ji chápeme v odloučení od jiných a ve výlučném zdůrazňování sebe' (P. Evdokimov). Jinými slovy, kdo hledá 'tu pravou církev' proto, aby mohl odsoudit ty ostatní, nebude katolíkem, ani když vstoupil do katolické církve." (2)

Tyto myšlenky bych rád připomněl právě nyní, v době Týdne modliteb za jednotu křesťanů, který probíhá od 18. do 25. ledna 2010. Zdá se mi, že by se při podobných příležitostech mělo víc mluvit o tom, že jednota v Kristu předpokládá překonání církevnictví. Víra prožívaná jako láskyplný vztah k Bohu a k bližním sjednocuje, zatímco náboženství chápané jako skupinová příslušnost naopak lidi navzájem rozeštvává. Už prezident Masaryk poukazoval na to, že matrikoví křesťané spojení s tou či onou církví, ale nikoliv s Bohem mohou mít k víře dál než lidé, kteří náboženství odmítají: "Mnohý skeptik, ba i ateista má víc náboženství než takový nábožensky vyčichlý církevník. Ježíš po celý život stál proti matrikovým církevníkům; pánům jeruzalémského templu připadal jako neznaboh." (3)

Ve srovnání s rozparáděnými církevníky musí i samotný Ježíš působit jako neznaboh, protože s jejich "zbožností" nemá nic společného. Neodolatelně o tom vypráví jezuita Anthony de Mello v duchovní anekdotě nazvané "Ježíš na fotbale":

"Ježíš Kristus se přiznal, že nikdy nebyl na fotbalovém zápase. Tak jsem ho s přáteli na jeden vzal. Byla to divoká bitva mezi protestantskými Kovboji a katolickými Křižáky.

Křižáci dali gól jako první. Ježíš divoce jásal a vyhazoval klobouk vysoko nad sebe. Pak skórovali Kovbojové. A Ježíš divoce jásal a vyhazoval klobouk vysoko nad sebe.

To, jak se zdálo, pána za námi dosti zmátlo. Poklepal Ježíši na rameno a ptal se: 'Které ze stran fandíte, dobrý muži?'

'Já?' odpovídal Ježíš zabraný do hry, 'já nefandím ani jedné. Já mám prostě radost ze hry.'

Pán se otočil ke svému sousedovi a utrousil: 'Hmm, ateista!'" (4)


Poznámky:

1) Viz Allport, Gordon W. O povaze předsudků. Praha: Prostor, 2004, s. 468-469.
2) Pancza, David. Aby všichni jedno byli. Res Claritatis Monitor, 22. 11. 2009, roč. 6, č. 26, s. 12.
3) Čapek, Karel. Hovory s T. G. Masarykem. Praha: Československý spisovatel, 1990, s. 289.
4) Z knihy Anthonyho de Mella Ptačí zpěv. Citováno podle Katolického týdeníku, 2. 9. 2001, roč. 12, č. 35, s. 3.


Vít Machálek

Vít Machálek

Vít Machálek

Politika, morálka, náboženství, historie, kultura.

Svým vzděláním a profesí jsem religionista a historik, zabývající se církevními dějinami, vztahy mezi různými náboženstvími, psychologií náboženství, náboženskými motivy v populární hudbě aj. Jsem také autorem životopisu Emila Háchy (Prezident v zajetí, Praha: Regulus, 1998). Osobně se angažuji v mezináboženském dialogu jako jeho křesťanský účastník (viz www.mezinabozensky-dialog.wz.cz).

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora